Co je vlastně Láska k Sobě?
Láska k Sobě se v posledních letech skloňuje často a všude. Až tak, že se z ní stává prázdné sousloví.. Proč je tedy Láska k Sobě tak důležitá? A co znamená?
O sebelásce se dnes dočtete z mnoha zdrojů. Ze všech stran slyšíme, že bychom se jí měli věnovat. A dostáváme zaručené rady a návody jak ji prohloubit. Jenže co ta sebeláska vlastně je? Můžete si říkat, proč píšu Láska k Sobě s velkými písmeny. Sebelásku totiž můžeme vnímat z více úrovní.
Láska k Sobě, o které mluvím, je hluboce transformační silou.
)Vychází zevnitř. Z našeho vnímání sama Sebe. Ze SebePoznání. Jakmile totiž zakusíme, kým skutečně jsme… Byť jen z malé části a na chvilku.. Jakmile jednou pocítíme Božskou Jiskru Světla v našem nitru… Pak si uvědomíme, že jsme něčím více než jen naší stávající inkarnací, našimi rolemi, myšlenkami a emocemi či snad jen fyzickým tělem.
Z této hluboké Lásky naší Vnitřní Jiskře a z přijetí toho, že touto dokonalou Jiskrou skutečně Jsme se teprve Láska k Sobě odráží do nižších úrovní našeho života a Bytí. Odráží se v úctě k naší energii. K přístupu k fyzickému tělu jako chrámu, který je sídlem pro tuto Jiskru. K duši živené Světlem Jiskry, jejímž úkolem je zdejší zažívání prostřednictvím životních lekcí. K myšlenkám a emocím, kterou jsou nabité energií a buď Světlo naší Jiskry rozzáří nebo naopak utlumí.
Díky této Lásce k našemu Nitru pak můžeme žít hluboce naplněný život. Můžeme se posouvat a duchovně růst. Můžeme uvést svůj život do souladu s tím, kým jsme a s plánem naší duše.
Díky této Lásce k Sobě máme vždy důvod PROČ.
Proč překonávat překážky, které se v našem životě objevují.
Proč hlídat své myšlenky a emoce a jejich čistotu.
Proč propouštět to, co už nám neslouží, i když to není vždy příjemné.
Proč se odvážit jít vstříc životu, i když nás to může děsit nebo nemáme jistotu.
Proč tu vůbec být, když to zde není vždy krásné.
Díky Lásce k sobě…
… si dovolíme být tím, kým skutečně jsme….
… můžeme spatřit, co nás svazuje a osvobodit se z toho….
… snadno ustojíme nesouhlas ostatních, protože ctíme sami sebe…
… dokážeme ovládnout svou nevůli, své strachy, překonat svá omezení…
Protože cítíme, kým Jsme a chceme tím být čím dál více. Známe svou cestu a víme, proč jsme učinili svá rozhodnutí. Protože když se naše Světlo rozzáří, není nic krásnějšího. A protože když ztrácíme spojení se svým Nitrem, máme pocit, že ztrácíme sami sebe.
Pak teprve nabývají svého významu vnější projevy sebelásky. Když s touto Láskou pečujeme o fyzické tělo. Dopřáváme si spánek a odpočinek či zdravé jídlo. Když s touto Láskou opečováváme náš domov a vnější svět. Když s touto Láskou tvoříme, či naplňujeme naši duši. Nebo když s touto Láskou jdeme do vyšších sfér a pracujeme na svém duchovním růstu. Pak teprve všechny tyto činnosti získávají význam. Pak teprve se náš život stává skutečným…
Opravdová Láska k Sobě není v žádném ohledu sobeckou. Je Láskou k tomu Nejvyššímu a Nejniternějšímu v nás. K samotné esenci života a Bytí, k naší jedinečnosti a cestě časem a prostorem.